Kolik stojí koučovací výcvik? A co za ty peníze musíte dostat

Kvalitní koučovací výcvik v Česku stojí zhruba 100 až 200 tisíc korun. Levnější varianty samozřejmě existují — jenže tam už si nekupujete levnější výcvik. Kupujete si něco jiného, co se jen jmenuje stejně. A koučem se po tom nestanete.

Chápu, proč tuhle otázku hledáte. Je to částka, o které se doma vede rozhovor, a chcete vědět, do čeho jdete. Napíšu Vám to na rovinu — jen ne tak, jak nejspíš čekáte. Za šestnáct let jsem vytrénoval přes 360 koučů a vím, že rozhodující číslo v téhle rovnici není cena. Je to počet hodin, které strávíte tím, že koučujete skutečného člověka a někdo zkušený Vám u toho stojí za zády. Cena je jen důsledek. Kde je těch hodin dost, pohybuje se v řádu statisíců. Kde je levno, tam ty hodiny prostě nejsou — a nedají se ničím nahradit.

Kolik stojí kvalitní koučovací výcvik

Za plnohodnotný koučovací výcvik v Česku počítejte 100 až 200 tisíc korun. Tím myslím program, který trvá rok, má dvě stě a víc hodin, několik vícedenních modulů naživo, mentoring v malých skupinách, práci s emocemi a přesvědčeními, supervizi a akreditaci.

Ta částka nevzniká z chamtivosti, ale z matematiky, kterou si můžete udělat sami. Rok práce znamená pro školu desítky dní lektora v sále, mentory, kteří chodí mezi trojicemi a dávají zpětnou vazbu člověk po člověku, prostory, materiály, supervizi po výcviku a lidi, kteří Vás nepustí dál, dokud dovednost nepředvedete. Tohle se levně vyrobit nedá. Když někdo nabízí zdánlivě totéž za zlomek, něco z toho seznamu tam prostě není — a skoro vždy je to ta část, kvůli které jste přišli.

Zbytek trhu se pohybuje níž a marketingově vypadá stejně. Stejné slovo „výcvik“, stejný certifikát na konci, v životopise stejný řádek. Rozdíl se ukáže až v okamžiku, kdy proti Vám poprvé sedí platící klient a čeká, že s ním něco pohnete.

Proč pod tuhle hranici nemá smysl jít

Řeknu to natvrdo, protože mi to za to stojí: pod hranicí plnohodnotného výcviku se koučem nestanete — a ani nemůžete. Není to otázka Vašeho talentu ani snahy. Je to otázka toho, co se do kratšího a levnějšího formátu fyzicky nevejde.

Koučink je řemeslo. Řemeslo se nedá nastudovat, dá se jen natrénovat — a trénink potřebuje tři věci, které stojí čas a peníze:

• Hodiny naživo. Ne přednášku, ne webinář. Hodiny, kdy koučujete a někdo zkušený Vás u toho sleduje a zastaví Vás, když jedete špatně. Tohle je nejdražší položka každého výcviku a přesně ta, která se u levných programů škrtá první.
• Hloubka. Naučit se ptát je práce na pár dní. Umět pracovat s tím, co se pod otázkou otevře — s emocemi, s přesvědčeními, s odporem, se slzami — je práce na rok. A klienti nechodí s tím, co je na povrchu.
• Čas mezi moduly. Dovednost se neusadí ve chvíli, kdy ji slyšíte. Usadí se, když ji zkoušíte na skutečných lidech, narazíte, vrátíte se s otázkou a dostanete odpověď. Proto poctivý výcvik trvá měsíce — ne proto, aby se natáhla fakturace.

Když z programu vyndáte tyhle tři věci, cena spadne na zlomek. Zůstane přehled o metodě a papír. Obojí je hezké. Kouče to z Vás neudělá. Kritéria kvality jsem rozepsal podrobně v textu jak vybrat koučovací výcvik.

Co za tu investici reálně dostanete

Když už se bavíme o statisících, patří se říct, co za ně má být. Tohle je seznam, který si vezměte na schůzku s jakoukoli školou a odškrtávejte.

Devět položek. Projděte je u nabídky, kterou máte na stole, a spočítejte, kolik jich tam skutečně je. Pod šesti bych se ptal, co si vlastně kupujete. Volbu mezi online a prezenční formou rozebírám samostatně v textu koučovací výcvik online, nebo prezenčně.

Rychlokvašky: proč z víkendu ani z obrazovky kouč nevznikne

Zkrácené programy jsou nejrychleji rostoucí část trhu a chápu proč. Jsou levné, hotové za pár dní a na konci je certifikát. Z pohledu zákazníka to vypadá jako rozumná zkratka. Z pohledu člověka, který šestnáct let vidí, s čím absolventi takových programů přicházejí, to zkratka není. Je to slepá ulice, do které se vejde spousta peněz i času.

Poslední řádek je celý ten rozdíl. Vědět, jak to má vypadat, a umět to udělat, jsou dvě různé věci — a dělí je stovky hodin nácviku, ne pár dní výkladu.

Přišla ke mně před časem účastnice, HR manažerka po patnácti letech v korporátu, která měla za sebou třídenní kurz a certifikát. Chtěla si otevřít praxi. Po půl roce měla tři klienty, z toho dva z rodiny. Problém nebyl v marketingu. Uměla se ptát — jenže když se klient rozplakal nebo když se ukázalo, že za „chci změnit práci“ stojí patnáct let potlačovaného vzteku, neměla čím pracovat. Zvládla rozhovor. Nezvládla člověka. Musela se doučit prakticky celé řemeslo znovu a ten původní kurz se stal nejdražší položkou celé její cesty — ne kvůli tomu, kolik stál, ale proto, že ji stál rok.

Trh Vás nepřijme a to je ta nejdražší položka

Tohle v prodejních materiálech zkrácených programů nenajdete, protože se to špatně prodává. Je to ale realita a patří sem.

Koučink v Česku sice není regulovaná profese, ale trh má vlastní filtry — a jsou překvapivě tvrdé:

• Firemní zakázky. Personální oddělení se ptají na rozsah výcviku, akreditaci a referenční klienty. Krátký kurz tímhle sítem neprojde. A přitom právě firemní zakázky drží sazby nahoře.
• Doporučení. Většina koučovací praxe stojí na tom, že Vás někdo posune dál. Doporučuje se ale jen ten, kdo klientovi skutečně pomohl. Bez řemesla se ten první článek řetězu nikdy nespustí.
• Vaše vlastní sebevědomí. Nejtišší filtr a zdaleka nejúčinnější. Lidé s nedotrénovaným řemeslem si netroufnou říct si o normální cenu, netroufnou si oslovit bonitního klienta a většinou nezačnou vůbec.

Když si to přepočítáte, vyjde nepříjemný závěr. Rozdíl v ceně mezi zkráceným programem a plnohodnotným výcvikem umažete během několika měsíců praxe — pokud ta praxe vznikne. Když nevznikne, ušetřili jste na nesprávné položce: certifikát v šuplíku není náklad ve výši kurzovného, ale náklad celé praxe, kterou jste nerozjeli. Co v Česku certifikace reálně znamená a kdy má váhu, rozebírám v textu certifikace kouče.

Co bývá v ceně a co se doplácí

Ať se rozhodnete pro kterýkoli program, tohle si ohlídejte. Cena na webu je skoro vždy cena za výuku a kolem ní obíhá řada položek, které se dopočítají až později.

Dva řádky zaslouží komentář. DPH: výcviky akreditované ministerstvem školství bývají od DPH osvobozené, takže uvedená cena je konečná. Neakreditované programy DPH obvykle přičítají — a jednadvacet procent z kurzovného je položka, kterou nechcete objevit až na faktuře. Certifikace: řada škol prodává výcvik a mezinárodní certifikát jako dvě různé věci. Absolvujete, dostanete potvrzení školy — a pro certifikát musíte dokoupit další mentoring, nahrané rozhovory a zaplatit poplatek certifikační autoritě. Ptejte se předem na celou cestu k certifikátu, ne jen na kurzovné.

Splátky a financování

Sto až dvě stě tisíc není částka, kterou má většina lidí ležet stranou, a školy to vědí. Splátky dnes nabízí prakticky každý poctivý program. Typicky narazíte na tři modely:

• Měsíční splátkový kalendář rozložený po dobu výcviku. Nejpohodlnější varianta pro rodinný rozpočet, protože splátka se dá krýt z běžného příjmu.
• Splátky navázané na moduly. Část před zahájením, zbytek v průběhu. Součástí bývá nevratná záloha nebo kauce — na tu se ptejte výslovně.
• Sleva za jednorázovou platbu. Když peníze stranou máte, bývá to nejlevnější cesta.

A jedna věc, kterou lidé podceňují: u manažerů, HR profesí a lídrů je reálná šance, že výcvik zaplatí nebo spolufinancuje zaměstnavatel. Koučovací dovednosti jsou v rozvojových rozpočtech běžná položka a argumentace se dá postavit věcně: vedení lidí, retence, interní koučink místo nakupovaného. Ve výcvicích, které vedu, je takových účastníků každý rok slušná část — a většina z nich si o to prostě řekla, s jednostránkovým zdůvodněním a návrhem, co za to firma dostane zpátky.

Slovo „rekvalifikace“ u koučovacích výcviků uslyšíte často. Co za ním v koučinku reálně stojí a co si pod ním nepředstavovat, popisuju v textu rekvalifikace kouč.

Návratnost: za jak dlouho se výcvik vrátí

Tady se celá debata o ceně otáčí. Výcvik není spotřeba, je to investice do výrobního prostředku — a u investice se neptáme, kolik stojí, ale za jak dlouho se vrátí.

Sazby na českém trhu vypadají zhruba takhle: 1 500 Kč za sezení u začínajícího kouče, 2 000 až 3 000 Kč u rozjeté praxe a 4 000 Kč a výš u koučů, kteří pracují s manažery a majiteli firem. Podrobný rozpad podle niky, plnosti diáře a typu klientely mám v textu kolik vydělává kouč.

Počítejme konzervativně, s výcvikem za 150 000 Kč. Při začátečnické sazbě 1 500 Kč je to sto sezení — tedy při pěti klientech s jedním sezením týdně zhruba pět měsíců. Při sazbě 2 500 Kč jste na šedesáti sezeních, tedy zhruba na třech měsících. A pět klientů je málo; kdo má diář plný, je na návratnosti v řádu týdnů.

Všimněte si, co z té matematiky plyne. Rozdíl mezi levným a kvalitním výcvikem si odpracujete během jednoho čtvrtletí praxe. Rozdíl mezi koučem, kterého trh bere, a člověkem s certifikátem v šuplíku si neodpracujete nikdy — protože ve druhém případě žádná praxe nevznikne a dělit není co.

Dvě poctivé poznámky. Za prvé: těch prvních pět klientů je ta těžká část, ne matematika. Proto u výcviku trvejte na byznysové složce. Za druhé: návratnost nepočítejte jen z koučovací praxe. Velká část lidí, kteří mým výcvikem prošli, plnou praxi nikdy neotevřela — použili to ve vedení týmu, v HR, v obchodě. Investice se jim vrátila v jiné měně a většinou dřív.

Osm otázek, které položte, než podepíšete

Pošlete je e-mailem a chtějte odpovědi písemně. Škola, která na tohle odpoví do dvou dnů a bez vytáček, Vám o sobě řekla víc než celý web.

1. Kolik dní strávím naživo s lektorem? Ne „hodin programu“, do kterých se počítá i samostudium a čtení knih. Dní v sále.
2. Kolik lidí je ve skupině a kolik mentorů na ně připadá? Jeden člověk na čtyřicet lidí zpětnou vazbu nedá.
3. Budu během výcviku koučovat skutečné klienty? A kolikrát.
4. Pracuje se i s emocemi a přesvědčeními, nebo jen se strukturou rozhovoru?
5. Je certifikace za předvedenou dovednost, nebo za docházku? Zásadní otázka.
6. Je uvedená cena konečná? Výslovně: DPH, zkoušky, certifikace, mentoring, materiály.
7. Co dostanu po výcviku? Supervize, komunita, podpora při startu praxe — a je to v ceně?
8. Kolik absolventů si otevřelo praxi? Nejnepříjemnější otázka a nejlepší lakmusový papírek.

A ještě jedna rada, spíš lidská než technická. Než začnete počítat rozpočet, ujasněte si, jestli je koučink vůbec Vaše cesta — to je otázka, kterou má smysl zodpovědět dřív než finanční. K tomu jsme postavili test DNA kouče — „Zjistit své předpoklady kouče“. Vyhodnotí Vaše silné stránky a řekne, jestli a v čem by Vám koučovací profese seděla. Celou cestu od rozhodnutí po první klienty popisuju v textu jak se stát koučem.

Shrnutí

Kvalitní koučovací výcvik v Česku stojí 100 až 200 tisíc korun a ta částka není marže, ale důsledek: rok práce, dvě stě a víc hodin, moduly naživo, mentoring v malých skupinách, drill na skutečných klientech, hloubková práce a supervize se levně vyrobit nedají. Levnější programy existují, ale to, co z nich zmizelo, aby zlevnily, je přesně to, kvůli čemu se do výcviku chodí — a bez toho se koučem nestanete ani nemůžete. Chybí hloubka, chybí hodiny naživo, chybí drill, a trh Vás nepřijme: firemní zakázky si Vás neposadí, doporučení nepřijdou a většinou si ani sami netroufnete začít. Přitom při sazbách 1 500 až 4 000 Kč za sezení se pořádný výcvik vrátí zhruba za tři až pět měsíců plné praxe. Správná otázka tedy nezní „kolik to stojí“, ale „vyjdu z toho jako kouč, kterého trh bere?“ Pokud ne, je jakákoli cena vysoká.